• The TMF is sponsored by Clips4sale - By supporting them, you're supporting us.
  • >>> If you cannot get into your account email me at [email protected] <<<
    Don't forget to include your username

The TMF is sponsored by:

Clips4Sale Banner

Povídka v češtině - Výchovná lekce

darkarchiel

Registered User
Joined
Jul 21, 2009
Messages
11
Points
0
"No tohle!"
Profesorka Maňásková zírala něvěřícně na stínítko monitoru.
"Co to proboha je?"
Mladý učitel výpočetní techniky a zároveň správce počítačové sítě jednoho pražského gymnázia jen vědoucně pokyvoval hlavou.
"Na tohle jsem náhodou narazil, když jsem projížděl historii prohlídnutých stránek. Některé z našich žáků tohleto zajímá. Zřejmě se ale v ovládání internetu moc nevyznají, když neví, že se dá zjistit, které stránky si prohlíželi."
"Ale co to má být?"
Učitel pokrčil rameny. "Zřejmě nějaké fetišistické stránky. Jak vidíš, tak tady mladé holky ukazují chodidla, nechávají se na nich lechtat, olizovat a tak. V podstatě to zas tak hrozné není, nejedná se o žádné tvrdé porno, ostatně už jsem to zablokoval. Tady ze školy už se na to nikdo nepodívá. Ale zavolal jsem tě kvůli něčemu jinému. Podívej se na tohle."
Učitel klikl na jeden z odkazů a vyjela mu fotogalerie jedné z modelek, mladé půvabné brunetky, která zde vystupovala pod jménem Laura. Začal postupně rozklikávat jeden obrázek za druhým a viděl, jak se oči profesorky Maňásková roztáhly ještě větším úžasem.
"Ale vždyť to je přece…" zablekotala.
"Krausová," doplnil ji učitel. "Monika Krausová. Z tvé třídy."
Profesorka hleděla na monitor s otevřenými ústy. "To snad není pravda. Jak je tohle možné? Copak se ona nechává fotit pro takovéhle stránky?"
Učitel se jen pousmál. "Proč by ne, oni dobře platí. A jí už bylo osmnáct, pokud vím, takže jí to těžko můžeš zakazovat."
"Copak tady jde o mně? Co když se to na ni provalí? Vždyť má půl roku do maturity, jestli se to dozví ředitel, bude trvat na trojce z chování a možná i na vyhazovu ze školy."
"Hele, ode mě se nic nedozví," odvětil učitel. "Stránky jsem zablokoval a historii vymažu, takže ředitel, ani nikdo jiný, se na to už ve škole nepodívá. Ale doma si to může najít každý, to je fakt, bohužel s tím už já nic neudělám."
"Já ji přetrhnu," supěla Maňásková. "V matice plave jak Titanic, ale fotit nějaké fetišistické porno, to by jí šlo. No však já jí to spočítám."
Vyčítavě se podívala na učitele: "Proč zrovna u mě ve třídě? Půl roku před maturama?"
"Já za to nemůžu, na mě nekoukej," rozpřáhl učitel bezmocně ruce. "Můžeš být ráda, že jsem to objevil tak brzo, než se to tady rozkřiklo a že jsem napřed informoval tebe."
"No, já jí to vytmavím," pravila pevně profesorka. "Víš co, než to smažeš, ulož mi někam ty fotky, ať mám důkaz, kdyby zapírala."
"Jasně, už se na tom pracuje," přikývl učitel a zasunul do vypalovací mechaniky prázdný CD disk.
*****************
Monika byla zastižena ve dveřích gymnázia právě když odcházela. Proseforka Maňásková ji zastavila a Moniku překvapilo, jak přísný a vážný výraz měla ve tváři.
"Moniko, potřebovala bych s vámi nutně mluvit."
"Prosím."
"Tady rozhodně ne. Myslíte, že byste se mohla zastavit dnes ke mně domů? Je to opravdu velice důležité."
Monika se nerozhodně podívala na hodinky. "Víte…já nevím, jestli mi to vyjde," vymlouvala se.
Maňásková na ni upřeně hleděla. "Věřte mi, že kdyby to nebylo nutné, tak bych vás o to nežádala, ale tady jde o vaši budoucnost. Musím s vámi něco probrat a to co nejdřív."
"No dobře, tak já teda přijdu," řekla otráveně dívka. "V kolik?"
"Kolem šesté, půjde to?"
"Ale jo," přikývla brunetka.
"Víte kde bydlím?" ujistila se profesorka.
Dívka opět přikývla.
"Výborně, v šest vás čekám."
Profesorka Maňásková se nepatrně usmála a nechala Moniku odejít.
*******************
To jsou nožičky, pomyslela si profesorka Maňásková, když si doma ve svém notebooku už asi podesáté prohlížela fotky Moniky Krausové a jejich mladých půvabných chodidel, které jí stáhnul a vypálil její kolega.
Sledovala na fotkách svoji hezkou studentku, jak se předvádí v bílých silonkách a ukazuje svá nádherně klenutá chodidla, pak zase jak je upoutaná v kládě a kdosi ji na chodidlech nemilosrdně lechtá.
Ať si to chtěla přiznat, nebo ne, byla chodidly slečny Krausové zcela fascinovaná. Věděla o sobě, že se jí líbí děvčata, a i když se necítila být lesbou, vždy oceňovala jejich mladistvý půvab, tak jako znalec ocení krásný obraz nebo sochu. Svou touhu dotýkat se chodidel mladých žen a dívek však v sobě objevila teprve nedávno, a bylo to pro ni určitým překvapením. Stalo se tak na školním lyžařském kurzu, kdy večer na pokoji dívek zahlédla, jak si studentky vzájemně po náročném dni masírují chodidla. Jak ráda, by se jim nabídla, že jim takovou masáž provede sama, když tam tak stála a okouzleně pozorovala něžná dívčí chodidla v objetí ještě něžnějších dívčích dlaní. Ještě dnes měla před očima obraz třídní krásky 4.B, štíhlé, blonďaté sexbomby Evy Májské, jak se se zavřenýma očima protahuje na posteli oděná jen v tenkém župánku a jejíž chodidla s dlouhými prsty a růžovými nehty masírují její dvě spolužačky.
Profesorka si povzdechla a sklapla notebook. Třeba to dneska vyjde, pomyslela i a v duchu se za svůj plán trochu zastyděla. Jestli se to provalí, vyhodí mě ze školy s ostudou, blesklo jí hlavou.
Netrvalo ani pět minut, když ji ze zamyšlení vytrhl zvuk domovního zvonku.
"Dobrý den," pozdravila Monika Krausová, jen co jí profesorka otevřela.
"Pojďte dál Moniko, jsem ráda, že jste přišla, je to opravdu důležitá a natolik choulostivá záležitost, že jsem se rozhodla to s vámi raději probrat v soukomí, než na půdě gymnázia."
Monika si zkousla dolní ret a ještě více znervózněla. Začala mít neblahé tušení o co zde vlastně jde.
Svlékla si bundu a zula boty a nechala se uvést do obývacího pokoje, kde ji profesorka usadila na gauč.
Po krátkých formalitách, kdy se jí profesorka tázala, zda si dá čaj, kávu nebo džus, přešla její třídní konečně k věci.
"Podívejte se Moniko, věc se má takhle. Dostaly se mi do rukou jisté fotografie. Byla bych ráda, kdybyste se na ně podívala."
Profesorka rozevřela notebook a klikla na jeden z náhledů, který se okamžitě otevřel v plné velikosti a zobrazil Lauru - tedy Moniku - jak sedí kdesi v přírodě a přímo do objektivu kamery ukazuje svá chodidla, navíc s laškovně roztaženými prsty.
V Monice by se krve nedořezal. Tak přece, pomyslela si. Hleděla na obrázek, rty pevně stisknuté a v obličeji rudá jako pivoňka. Tak trapně už se dlouho necítila.
Profesorka ji nechala chvíli dusit ve vlastní šťávě.
"Můžete mi říci, Moniko, kdo je na tomto obrázku?" zeptala se po chvíli Maňásková.
Monika se ani nepokoušela vymýšlet jakoukoliv výmluvu.
"Já," špitla chvějícím se hlasem.
Profesorka pokývala hlavou. "Aspoň, že se nesnažíte lhát," řekla.
Pak jedním pohybem ruky znovu zaklapla počítač.
"Kdy jste to fotila?" zeptala se.
"Loni v létě," zašeptala rudá studentka.
"A proč?"
Monika lehce pokrčila rameny. "Pro peníze. Dostala jsem tři tisíce za jedno odpoledne."
"A kdo to byl?"
"Já nevím, nějací Francouzi. Seznámily jsme se s nimi na diskotéce a oni říkali, že hledají fotomodelky a že by s námi zkusili udělat několik fotek. Domluvily jsme se s nimi a druhý den, když jsem přišly na to focení, tak nám hned dali peníze do ruky a pak teprve řekli, co budou chtít nafotit. Já…jsem ty peníze potřebovala a Eva taky. Tak jsme na to kývly."
Profesorka zpozorněla. "Eva? Která Eva?"
"Májská, z béčka."
Profesorka lehce pozvedla obočí.
"A potom?" zeptala se.
"Potom jsme to fotily. Napřed jen chtěli, abychom ukázaly chodidla, a pak nám navrhli, jestli bychom nemohli vyzkoušet i to lechtání. Tak jsme s tím souhlasily."
Profesorka pokyvovala hlavou. "Víte, jak se téhle tématice říká? Je to fetišismus. Víte, že se vlastně jedná o pornografii? Je mi líto, že to tak musím říct, ale nad vašimi fotografiemi se teď ukájí spousta deviantních individuí. To vám nevadí?"
Monika seděla s hlavou skloněnou a jen pokrčila rameny. "Slíbili nám, že se to bude distribuovat jen v zahraničí, že nás nikdo nepozná."
"Svatá prostoto," zasmála se profesorka, "Copak se v době internetu dá něco utajit? Teď si to může prohlížet každý student naší školy. A nejen student…"
Monika k ní polekaně zvedla oči.
"Taky učitelský sbor a dokonce i ředitel," dodala vážně Maňásková.
Monika zbledla a brada se jí roztřásla.
"Jistě znáte názory našeho pana ředitele, Moniko. Jsou abych tak řekla poněkud konzervativní," řekla profesorka. "Jestli se to dozví, bude trvat na vašem exemplárním potrestání, s největší pravděpodobností nebudete připuštěna k maturitě a budete muset opustit naši školu."
Monika vyděšeně hleděla na profesorku.
"Paní profesorko, prosím vás…" špitla tenkým a chvějícím se hlasem, z něhož bylo patrné, že se co nevidět rozpláče. "…prosím, neříkejte to panu řediteli."
"A proč bych neměla, Moniko?"
"Naši by mě zabili, kdybych neodmaturovala. Prosím…"
Profesorka chvíli hleděla do těch úpěnlivých očí a snažila se tvářit pokud možno přísně. Po několika dlouhých vteřinách její výraz změkl.
"Ode mě se nic nedozví," řekla. "Nechci vám dělat ještě větší potíže, než jaké jste si nadrobila sama."
Monika na ni vděčně pohlédla.
"Také tyhle stránky jsem zařídila zablokovat, takže ve škole už si je nikdo neprohlédne. A pokud vím, tak pan ředitel doma internet nemá."
"Děkuju," Monika se trochu ulehčeně usmála.
"Neděkujte," pravila odměřeně profesorka. "Udělala jste velkou chybu a za chyby se platí. Jak jsem vám slíbila, tak vedení školy do toho nebudu zatahovat, ale je jasné, že bez trestu se to neobejde. Takže pokud budete souhlasit, že přijmete trest ode mne, pak celá záležitost zůstane jen mezi námi. Tak co říkáte?"

Monika horlivě přikyvovala. "Ano, ano, samozřejmě souhlasím."
Jejím jediným přáním bylo, aby se celá věc nedostala dál a pro tuto chvíli byla ochotná souhlasit s čímkoliv.
"Přijmete jakýkoliv trest?" ujistila se profesorka.
Monika bez váhání souhlasila.
"Dobře," řekla spokojeně profesorka, zvedla se a odešla do vedlejší ho pokoje. Když se za okamžik vrátila, nesla několik předmětů, z nichž ovšem nejzajímavější byla dřevěná deska s otvory.
Monika na to překvapeně zírala.
Profesorka postavila dřevěnou desku na okraj stolu a dvěma kovovými svěrkami ji připevnila k jeho horní části.
"Víte co to je Moniko?" zeptala se.
Dívka zmateně zakroutila hlavou.
"To je něco jako kláda. Vidíte, má to stejnou funkci. Tady do těch dvou otvorů se vloží ruce nebo nohy a přiklopením horní části se pevně fixují. Něco takového se používalo už ve středověku."
Monika nevěřícně hleděla na profesorku. "A co s tím budete dělat?"
Maňásková s usmála: "Já vlastně nic, ale ty si teď svlékneš punčochy a tady do těch otvorů vložíš nožky," začala profesorka Monice najednou tykat.
Monika nevěřila vlastním uším. "A proč?" zmohla se jen na otázku.
"Protože to je součástí tvého trestu," řekla přísně Maňásková.
"To má být nějaký vtip?"
"Kdepak zlatíčko, žádný vtip. Myslím to naprosto vážně. Takže na nic nečekej a svlíkej ty punčochy. Doufám, že si vzpomínáš, že jsi ještě před chvílí souhlasila s jakýmkoliv trestem."
"Ano, ale to jsem nevěděla, že…"
Profesorka ji zastavila gestem ruky a pak otevřela notebook. Na displeji se rozzářila fotografie Moniky s chodidly nastavenými do kamery.
Monika nasucho polkla.
"Takže?"
Monika rezignovaně přikývla. Vstala z gauče a začala si stahovat punčochy, které měla na sobě. Pak si opět sedla na gauč a s výrazem maximálního sebezapření vložila kotníky do dvou půlkulatých vybrání v kládě. Profesorka se spokojeným úsměvem přiklopila horní díl a upevnila je dvěma šrouby.
Nyní měla Monika nohy pevně upoutané a cítila se dost trapně, zvláště když zachytila profesorčin zvláštní dychtivý pohled, který na její bosá chodidla upírala.
Poté profesorka vzala pevný, asi dva metry dlouhý provaz a přikázala Monice, aby nastavila zápěstí, což dívka váhavě a se zřejmým odporem nakonec udělala.
Profesorka studentce pevně svázala zápěstí a pak sňala ze zdi přímo nad Moničinou hlavou velkou starou a značně nevkusnou nástěnnou lampu. Ze zdi tam nyní trčel již jen velký železný hák, na němž svítidlo viselo a přes který nyní profesorka přehodila lano a vytáhla Moničiny ruce do výšky.
Konečně měla svou studentku spoutanou a spokojeně si své dílo prohlížela.
"Co se mnou chcete dělat?" zeptala se Monika stísněným hlasem.
Profesorka se posadila hned vedle stolu, tak aby měla obě bosé nohy své oběti na dosah a vítězně se na Moniku usmívala.
"Takže, ty sis minulé prázdniny vydělávala tím, že se nechávala lechtat na nožkách? No a teď tě to samé bude čekat za trest. A navíc úplně zadarmo," řekla s ironií profesorka a z pod ubrusu vytáhla šedé holubí pírko.
Monika otevřela ústa překvapením, ale nevypravila ze sebe ani slovo.
Probralo ji, až když se pírko poprvé dotklo její bosé nohy a Monika sebou cukla.
"Lechtá to?" zeptala se profesorka.
Monika přikývla a zakousla se do rtu, zatímco jí peříčko lehce přejíždělo nahoru a dolů po chodidle.
Profesorka se kochala blízkým pohledem na její půvabná mladá chodidla a její peříčko nepřestávalo pracovat na jejich hladké pokožce.
Trvalo to jen pár vteřin a pak dívka vyprskla smíchy.
Profesorka se ušklíbla: "Moc dlouho jsi to nevydržela."
"Chi chi chi….když to strašně lechtá….chi chi chi," hihňala se Monika.
"Neříkej? Kdo by to byl čekal," odsekla profesorka ironicky. Otočila pírko a tuhým brkem začala svou studentku lehce píchat do pat. Monika vybuchla smíchy a začala se v poutech svíjet.
"Prosím, tam ne, na patách ne…." sténala dívka mezi salvami smíchu.
"Proč ne?" smála se profesorka. "Zrovna tam se mi to líbí."
Čmárala svým brkem na dívčích patách roztodivné obrazce a s potěšením sledovala, jak se její studentka zmítá v poutech a hystericky chechtá. Netrvalo to ani pět minut a dívka začala prosit.
"Prosím…ha ha ha…paní profesorko, apoň na chvíli mě nechte….ha ha ha…vydechnout…" sténala Monika.
Profesorka odložila pírko a tázavě se na studentku zahleděla. "To jsi toho moc nevydržela. Lechtám tě jen pár minut a ty už chceš pauzu? Od někoho, kdo se nechává lechtat za peníze bych očekávala víc statečnosti."
"Ale když oni…"zadýchaně odpovídala Monika, "…nám vždy dali pauzu, když už jsme to nemohly vydržet … a pokračovali až za chvíli…"
"Takže Májská je taky lechtivá?" pozdvihla obočí profesorka.
"Eva? Ta je ještě mnohem lechtivější než já," přitakala Monika. "Jen se jí dotkli a začala vyvádět jako tajfun."
"Podívejme se…" řekla zamyšleně profesorka.
"Už mě pustíte, paní profesorko?" otázala se nesměle Monika.
Profesorka se rozesmála. "Co tě nemá, vždyť jsme teprve začaly."
V příštím okamžiku už zděšená Monika spatřila profesorčiny prsty s dlouhými nehty, kterak se blíží ke jejím bezbranným nožkám.
A následoval další výbuch smíchu, když tyto nehty začaly lehce škrábat její bosá chodidla odshora dolů a naopak. Monika se zmítala a škubala nohama tak důkladně, že rozkývala celý stůl, na kterém byla kláda připevněna, takže si na něj musela profesorka sednout, aby jej vlastní váhou zatížila a znemožnila tak své zajatkyni jakýkoliv pohyb. Monika pištěla a ječela a mezi výbuchy smíchu neustále prosila o slitování.
"Už dost…prosím…ha ha ha…už mě nemučte…hi hi hi…" naříkala skoro až plačtivě.
Profesorka svoji exekuci opět na chvíli přerušila, aby její oběť mohla nabrat dech.
Dívala se do tváře své studentky, která přerývaně oddychovala jako lokomotiva a cítila velké uspokojení. Konečně se mohla beztrestně dotýkat jejích rozkošných malých chodidel a Monika nemohla vůbec tušit, že za tím vším je ještě něco jiného, než jen snaha o její potrestání.
V tom do pokoje vešel starý chlupatý kocour Johnny, jediný tvor, který s profesorkou její malý podkrovní byt obýval. Při pohledu na něj se profesorce v hlavě zrodil geniální plán.
"Tak, Moničko, a teď něco vyzkoušíme. Vidíte starého Johnnyho? Má strašně rád smetanu, víte co se s tím dá udělat?" zeptala se profesorka a v očích ji hrála ďábelská posedlost.
Monika nechápavě, ale přesto vyděšeně zakroutila hlavou.
"Má moc obratný jazýček…" naznačila profesorka a Monice se až zježily vlasy hrůznou představou.
Profesorka vstala a odešla do kuchyně, aby byla za pár vteřin zpátky s kelímkem smetany.
Odložila jej na stůl a sáhla po šátku, která měla odložený na gauči.
"Napřed ti ale zavážu oči," řekla a přiblížila se k dívce.
"Paní profesorko, prosím, to ne…" hlesla Monika, ale hrůznou představou byla zcela ochromená, takže se ani nepohnula, když jí profesorka zavazovala oči šátkem.
"A ještě ti přivážu prstíky, abys s nimi moc nekroutila", řekla, a provázkem začala omotávat jednotlivé Moničiny prstíky a přivazovat je ke kovovým očkům na kládě. Za chvíli už Monika nemohla pohnout chodidly ani o milimetr. Kotníky jí pevně fixovala kláda a přivázáním prstů se její chodidla napjala a zcela znehybnila.
Profesorka ještě zběžně zkontrolovala pevnost pout tím, že několikrát přejela po bezbranných chodidlech nehty sem a tam a se spokojením konstatovala, že přesto, že studentka zavyla jako raněné zvíře, tak chodidly skutečně nikam uhnout nemohla.
"Tak Moniko, teď ti na nožičky natřu smetánku a nechám starého Johnnyho, aby si tu pochoutku pěkně olízal…" pronesla profesorka a Monika zděšeně zakňourala.
Profesorka namočila prsty ve smetaně a lehce začala hustou tekutinu roztírat po Moničiných chodidlech, což se ze strany dívky neobešlo bez další sténavého smíchu.
"Tak, Johnny, a můžeš se pustit do svačinky," řekla hlasitě profesorka, ale místo, aby kocoura pustila k pochoutce, popadla jej za kožich, šoupla jej do vedlejšího pokoje a rychle, ale tiše za ním zavřela dveře.
Pak se ihned vrátila k dívce, která se nervozitou celá třásla.
Sklonila se až těsně k desce stolu a přiblížila svou tvář k Moničiným chodidlům. Vzápětí pak začala svám jazykem lehce slízávat smetanu z bosých chodidel své žačky.
Monika se celá napjala v poutech a vybuchla hysterickým smíchem.
"Nééé…prosím….to né….ha ha ha…já to nevydržím…."
Profesorka se v duchu spokojeně usmívala a její jazyk dál nerušeně kroužil po bezbranných ploskách.
Monika se zmítala v poutech a dusila se smíchy. Pokud na pár vteřin nabrala dech, zoufale prosila o milost: " Paní profesorko, prosím…dejte ho pryč…ha ha ha…já to nepřežiju…dejte pryč toho strašného kocoura…"
Její hysterie dostoupila vrcholu, když profesorčin jazyk vklouzl mezi jednotlivé prsty. "Já už nemůžu…" naříkala studentka. "Prosím…už dost…já už nemůžu…"
Její utrpení mělo trvat ještě několik vteřin, ale konečně byly její chodidla úplně čistá.
Profesorka se rychle vztyčila od nohou své fňukající zajatkyně a ve vedlejším pokoji popadla kocoura. Vrátila se k Monice a stáhla jí šátek z očí. Monika na ni hleděla uslzenýma očima a prosebným pohledem.
"Johnny si moc pochutnal," oznámila jí radostně profesorka. "Takže myslím, že títmo bychom to mohly skončit, co říkáte, Moniko?" přešla opět do vykání.
Monika horlivě přikývla.
Profesorka odložila kocoura a vysvobodila Moniku z jejích pout. O deset minut později už dívka stála u domovních dveří připravena k odchodu.
"Takže doufám, že vše zůstane mezi námi," pronesla chladně profesorka. "Já si nechám pro sebe vaše provinění, vy zase tento trest, který jsem pro vás připravila. Souhlasíte?"
Monika přikývla. "Ano, samozřejmě souhlasím."
"A doufám, že jste si z tohoto případu vzala jisté ponaučení," řekla s lehkým úsměvem profesorka.
"Určitě paní profesorko," ujistila ji Monika. "Vím, že jsem udělala hloupost. Už se to nestane."
"To ráda slyším," přikývla profesorka. "A opakuji - jazyk za zuby! Přede všemi!"
Monika na profesorku chvíli zkoumavě hleděla a pak přikývla. "Nashledanou."
"Nashledanou," odpověděla profesorka a zavřela za studentkou dveře.

***************************************

O týden později seděla profesorka Maňásková ve svém bytě a na svém laptopu si zkoumavě prohlížela několik obrázků.
Byly na nich většinou bosá chodidla patřící atraktivní blondýnce. Pocházely sice z jedněch zahraničních erotických stránek, ale profesorka dívku na obrázku dobře znala. Byla to její žačka Eva Májská. Profesorce ani nedalo moc práce si tyto fotografie na netu najít, aby měla další důkaz, který mohla použít stejně jako v předešlém případě.
Profesorka doslova klouzala nosem po displeji počítače. "To jsou nožičky," vzdychla až očarovaně. Byla doslova vzrušená pohledem na rozkošná bosá chodidla a ještě víc představou, že se jich za chvíli bude moci osobně dotýkat. Jen s tou smetanou si bude muset dát víc pozor. Posledně jí bylo divné, že si ji Monika při odchodu tak překvapivě prohlíží a teprve když odešla, zjistila při pohledu do zrcadla, že má na
tváři skvrnu od smetany.
Od dveří se ozval zvonek. Bylo přesně šest a studentka Eva Májská si přicházela pro svůj trest.
 
What's New

3/28/2024
Stop by the TMF Welcome Forum and take a second to say hello!
Tickle Experiment
Door 44
NEST 2024
Register here
The world's largest online clip store
Live Camgirls!
Live Camgirls
Streaming Videos
Pic of the Week
Pic of the Week
Congratulations to
*** brad1701 ***
The winner of our weekly Trivia, held every Sunday night at 11PM EST in our Chat Room
Back
Top